Velmi málo Němců bylo skutečnými nacisty, ale mnoho lidí se v té době radovalo z návratu národní hrdosti a další byli příliš zaneprázdněni, než aby je zajímalo, co se děje.

Další lidé pokládali nacisty za bandu bláznů. Takže většina se prostě stáhla a umožnila tím, aby se „to vše“ stalo. Pak, dříve než lidé zjistili, že je nacisté mají v hrsti, ztratili nad tím, co se děje, kontrolu a začalo temné období pro celý svět.

Nedávno, ve věku 98 let zemřela Irena Sendler. Během druhé světové války Irena získala povolení k práci Ve Varšavském ghetu jako instalatérka/svářečka. Měla k tomu svůj důvod. Irena věděla o plánech nacistů se židy. Na dně tašky s nářadím vynášela děti z ghetta, v zadní části svého náklaďáku měla místo pro starší děti. Tam také vozila psa, kterého vycvičila štěkat, když auto projíždělo branou. Vojáci to nechtěli řešit a také štěkot mohl zamaskovat zvuky, které děti mohly případně vydávat. Během své činnosti Irena dokázala takto zachránit až 2500 děti.

Nacisté ji chytili, zpřelámali ji ruce a nohy a brutálně ji ztloukli. Irena si vedla poznámky o všech dětech, které se jí podařilo osvobodit. Poznámky uschovala ve sklenici, zahrabané pod stromem na její zahrádce. Po válce se pokusila najít rodiče a znovu spojit rodiny. Ale většina skončila v plynových komorách. Děti se dostaly do dětských domovů a byly adoptované.

V roce 2007 byla Irena Sendler nominována na Nobelovu cenu míru. Ale zvolená nebyla. Cenu dostal Al Gore za projekt o globálním oteplování...

Uplynulo více než 60 let od ukončení Druhé světové války v níž milióny lidí bylo zabito, mučeno, znásilňováno, umoženo hladem a poníženo.

Stále je mezi námi i dost těch, kteří by to chtěli a byli schopni zopakovat.