Poměr našeho veřejného dluhu (1,3 bilionu) k HDP, který představuje celkový přírůstek nově vytvořeného bohatství ČR za rok (3,7 bilionu Kč), se blíží 36 procentům.

Je to hodně nebo málo? Neblížíme se kritické hranici zadlužení? Existuje vůbec tato hranice? Je faktem, že poměr dluhu k HDP je u naprosté většiny zemí EU vyšší. Je zajímavé při jaké výši veřejného dluhu k HDP nejvíce států krachuje? Kenneth Rogoff a Carmen Reinhart v knize „This Time Is Different“ (Princeton, 2009) ukazují, že podle statistiky od roku 1970 do roku 2008 19,4 procenta zemí z těch, jež krachovaly, mělo veřejný dluh pod 40 % HDP. Na dluh mezi 41 a 60 procenty HDP doplatilo nejvíce zemí – 32,3 procenta. Třikrát po 16,1 procent zemí shodně zkrachovalo s dluhem mezi hranicemi 61 až 80 %, 81 až 100 % a přes 100 % HDP. Největší pravděpodobnost státního bankrotu, téměř 52 procent, je paradoxně pod hranicí 60 procent dluhu k HDP, což je mimochodem kritérium pro přijetí eura. Představuje výše našeho dluhu k HDP riziko? Není podstatně větším rizikem rychlost, s jakou v posledních letech tento poměr narůstá?