Naše neúčast ve volbách nejvíce pomáhá „vítězům“ voleb, jimiž bývají politické strany s nejstabilnější a nejdisciplinovanější voličskou základnou - KSČM, ČSSD, ODS a KDU-ČSL tzn. strany, které nesou největší politickou odpovědnost za současnou situaci v naší zemi.

Nikdo za nás pozitivní změny ve společnosti neudělá. Jediný, kdo tyto změny může udělat jsme my. Minimem je jít k volbám, pečlivě vybrat a zvolit nám nejbližší stranu, která se podle zveřejněných předvolebních prefencí může do parlamentu dostat.

Jdeme-li k volbám, bylo by škoda, aby náš hlas propadl, aby byl tzv. přerozdělen mezi strany, které překročily 5% hranici pro vstup do Parlamentu.

V roce 2010 bude ve sněmovních a senátních volbách zvoleno 256 z 281 volitelů prezidenta (200 poslanců a 56 senátorů - dvě třetiny z 81).

Dosud jsme si žili nad poměry a stávající reprezentace na tento fakt nereaguje. Naši novorozenci se rodí s dluhem 125 tis. korun.

Naši zemi jsme nezdědili od našich předků, máme ji půjčenou od našich dětí. Uvědomují si maminky lákané sliby na zvýšení mateřské, že se takto zvyšuje dluh, který v budoucnu bude tento stát splácet z daní jejich dítěte?

Poměr našeho veřejného dluhu (1,3 bilionu) k HDP, který představuje celkový přírůstek nově vytvořeného bohatství ČR za rok (3,7 bilionu Kč), se blíží 36 procentům.

Korupce narostla do nevídaných rozměrů. Podle Transparency International je Česká republika 52. zemí ze 180 hodnocených ve vnímání míry administrativní a politické korupce. Před námi je Polsko i Maďarsko.

Velmi málo Němců bylo skutečnými nacisty, ale mnoho lidí se v té době radovalo z návratu národní hrdosti a další byli příliš zaneprázdněni, než aby je zajímalo, co se děje.